A mnohé hospodyňky mi dají za pravdu. Bez mladých kopřiv se neobejde správná velikonoční nádivka ani povzbuzující jarní zelená polévka. Lze ji použít i při dekoraci vajíček. Právě nyní na jaře raší lístečky vytrvalé byliny, která dorůstá až 1,5 metrů. Na jedné rostlině jsou pouze samičí květy a na jiné samčí. To hlásí i latinský název Urtica dioica – z latiny – pálím, řecky dioecus – dvoudomý. Květy jsou bledě zelené, samičí v dlouhých snopečcích, samčí v krátkých vzpřímených latách. Jakmile vykvete ( květen až září), nehodí se ke konzumaci, listy se okamžitě stávají tuhými a nechutnými. Zašpičatělé listy s pilovitým okrajem i plazivé lodyhy má porostlé žahavými chlupy. Babičky radily, aby se kopřivy trhaly holýma rukama, protože působí proti revmatickým potížím.
Léčivý nezmar
Jako léčebný prostředek prospívá při jarní hypovitaminóze, únavě, posiluje organismus a snižuje hladinu cukru v krvi. Má vliv na tvorbu červených krvinek, podporuje činnost ledvin, je močopudná, léčí játra a žlučník. Upravuje činnost střev. Kopřiva obsahuje mnoho chlorofylu, jenž má dezinfekční a dezodorační účinky, působí zevně při ekzémech a vyrážkách. Zlepšuje stav vlasů. Pomůže matkám, které mají málo mateřského mléka. Svařená s vínem již ve středověku zaháněla kašel.
Velká inspirativní galerie rostlin
Zdravý a chutný špenát
Z mladých lístků připravíme špenát. Oproti pravému nekrade vápník. Na pánvi rozehřejeme dvě lžíce másla, přidáme nakrájenou cibuli, zaprášíme moukou a zhotovíme světlou jíšku. Rozředíme sklenkou mléka, přidáme spoustu nakrájených a spařených kopřiv a podusíme spolu s česnekem a muškátovým oříškem. Jemně osolíme, zakvedláme jedním nebo dvěma vejci. Pro vyznavače dělené stravy zahustíme nastrouhaným syrovým bramborem.
Kopřiva, díky bohatě větveným kořenům, z nichž neustále vyrůstají nové rostlinky, se stává postrachem zahrádkářů. Zbavit se jí lze opakovaným odstraňováním kořenů, častým sečením nadzemních částí, nebo chemicky. Tam, kde se bujně vyskytuje, půda obsahuje hodně dusíku.
Jindřiška Kodičková
foto autor
