Aromatická bylinka, původem ze Středomoří, kde porůstá pobřežní skaliska, se stále častěji objevuje i u nás. Protože příliš neodolává mrazu, pěstujeme ji raději v nádobách a na zimu přenášíme do chladné, světlé místnosti. Nejvhodnějším stanovištěm přes léto bude slunné zákoutí s propustnou, lehkou a vápenitou půdou. Zaléváme v době růstu, snáší ovšem i delší přísušky. Pokud roste v květináči, zaléváme častěji. Odmění se podle druhu záplavou květů v modré, fialové, růžové, někdy i bílé barvě. Keříček pravidelně stříháme, korunka bude hustá a košatá a zároveň získáme léčivou surovinu.
Velká fotogalerie bylinek a koření:
Nejvíce účinných látek v lístcích koluje těsně před květem. Dokáží stimulovat krevní oběh, mírně zvyšovat tlak, ale zároveň působí uklidňujícím způsobem. Zklidňují rozrušenou mysl, posilují paměť, pomáhají při depresích a špatné náladě, při pocitech paniky a úzkosti. Je součástí čajových směsí při špatném trávení, nespavosti a na posílení nervů. Vyhýbat by se jí měli lidé trpící vysokým tlakem a těhotné ženy.
Podmanivá vůně
Rozmarýn hraje nezastupitelnou úlohu v aromaterapii, jeho vonné silice se užívají již stovky let. Přidával se do kadidel, vykuřovadel, sloužil prý i při vymýtání ďábla. Dnes si rozmarýnový éterický olej přidáme do arolampy nebo jím oživíme vůni sušené byliny a vdechujeme při onemocnění dýchacích cest, kdy dezinfikuje postižené sliznice a zároveň příjemně provoní celý pokoj.
Léčivé koření
Rozmarýn dezinfikuje trávicí trakt, podporuje trávení a omezuje nadýmání – proto se přidává k těžce stravitelným pokrmům. Gurmáni se bez něj neobejdou při grilování, masům dodává specifickou, nezaměnitelnou chuť. Uplatnění najde i v bylinkových octech, olejích, je součástí provensálského koření.
Jindřiška Kodičková
Foto autor
