Bylinka má rozvětvenou, vysokou, přímou, tuhou a trochu osrstěnou lodyhu. Po nalomení roní mléčnou šťávu. Vyrůstá až v druhém roce z vřetenovitého ztlustlého kořene. První přízemní listy jsou křídlatě řapíkaté, dolní lodyžní na bázi uťaté, podobné přízemním a horní podlouhle kopinaté. Lodyhu zdobí jasně modré, vzácně růžové, jazykovité květní úbory, podepřené dvouřadým zákrovem. Rostou uspořádané v řídkých latách a otevírají pouze ve slunečných dnech dopoledne, odpoledne se zavírají. Kvete od července do října. Plody tvoří vejcovité nažky lemované štětinkami. K léčivým účelům sbíráme kořen a kvetoucí nať pouze z planě rostoucích rostlin. Květ sušením značně vybledne.
Bylinku milenci považovali čarovnou, přinášející štěstí v lásce. Kdo vyryl její kořen na sv. Jakuba jelením parohem ze země, mohl získat lásku člověka, po kterém toužil. Čekanka utržená na den sv. Petra zase zjednávala lásku té osoby, která se rostliny dotkla.
Velká fotogalerie bylinek a koření:
Rostlina obsahuje hořčiny a značné množství inulinu. Už jeden kvítek v čaji podporuje chuť k jídlu, působí močopudně a žlučopudně, vyhání močové a ledvinové kameny, upravuje stolici a čistí krev. Snižuje tvorbu otoků. Rovněž její stimulační účinky na peristaltiku střev nejsou zanedbatelné. Pomáhá i při neurózách slabšího typu. V lidovém léčitelství se z nati i kořene připravuje odvar.
Z kořenů pěstované čekanky se vyrábí náhražka kávy. Při pražení vzniká karamel, který dává produktu sytě hnědou barvu. Nápoje z čekanky povzbuzují trávení většího množství jednotvárné potravy, třeba brambor nebo chleba, proto ho pili převážně chudší lidé. Naše babičky připravovaly každé ráno zdravý nápoj z melty, která obsahovala praženinu – cikorku, dnes patří, bohužel k naší škodě, mezi skoro zapomenuté.
Cikorka se jako náhražka zrnkové kávy v Evropě rozšířila hlavně v letech tzv. kontinentální blokády, kterou r. 1806 vyhlásil Napoleon I. proti Anglií a která uzavřela evropské trhy veškerému anglickému zboží ze zámoří, tedy i dovozu surové kávy a třtinového cukru. Díky tomu se podnítila ve střední a západní Evropě výroba cukru i cikorky. První výrobna cikorky v Čechách v Mochtíně u Klatov pracovala již na začátku 19. století.
Jiná odrůda čekanky se pěstuje pro tzv. čekankové puky, což jsou rychlené vybělené pupeny kořenové hlavy, používané jako salátová zelenina. Poprvé se začaly pojídat v Belgii kolem roku 1850. Dnes se stávají běžnou zimní zeleninou s dobrým vlivem na zdraví člověka.
Mladé listové výhonky (čekankové puky) uvařené ve slané vodě a pokapané máslem jsou velmi chutnou a dobře stravitelnou zeleninou.
autor: Jindřiška Kodičková
foto: autor
