Rozrostlé polštáře drobných kvítků zdobily jižní a vyprahlé svahy hor. Latinský název Origanum vulgare to konečně dotvrzuje – z řečtiny pocházející slovo oros značí horu a ganos je ozdoba. Skutečně, pohled na rozkvetlé porosty, ještě ozvučené včelím bzukotem, patří mezi nečekaně uklidňující a doslova nádherný.
Kromě krásy se dobromysl chlubí i léčivou mocí. Již doktor Mattioli zjistil, že : „ saft Dobré mysli z čerstvé a zelené byliny vydávaný dobrý jest proti oteklým mandlím a čípku v hrdle.“ Dále pokračuje: „ Dobrá mysl vařená zahání svrab a prašivost, s fíky jedená jest proti křeči a vodnatelnosti. Komuž zadní střevo vychází, zasejpej je prachem z Dobré mysli a přilož list diviznový…“ Komu se nechce do léčení, jistě nepohrdne silně aromatickou rostlinkou, která svou kořenitou, mírně nahořklou chutí, dodává ten pravý šmrnc mletým masům, těstovinám nebo gyrosu. Ne nadarmo je součástí pikantního provensálského koření spolu s rozmarýnem, tymiánem, saturejkou a majoránkou.
Velká fotogalerie bylinek a koření:
Už ve středověku se voňavá rostlinka řadila mezi mocné i magické. Snítka nošená při sobě nebo ve škapulíři chránila před zlými duchy. Sedláci přidávali posekanou dobromysl sekáčům do jídla, ti pak zvesela podávali vysoké výkony při sekání luk i obilí. Zároveň byli chráněni před uštknutím jedovatými hady.
Oregano se postupně stává trvalou součástí našich zahrádek. Vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovitých, příbuzná s naší jednoletou majoránkou, vykvétá právě touto dobou. Drobné, světle nachové květy, shluklé do hlávek, vyrůstají v paždí eliptických nebo oválných, na špičce fialových listenů. Kalich má trubkovitě zvonkovitý, pětizubý, koruna je krátce dvoupyská. Kvetoucí nať seřezáváme před polednem, kdy obsahuje nejvíce účinných silic (thymol), hořčin a tříslovin a sušíme ve stínu. Naštěstí je odolná vůči zapaření, můžeme ji dávat i do vrstev.
Na zahrádce krásně porůstá skalky, snáší i písčité půdy. Pokud roste na vlhčím stanovišti, její vejčité, krátce řapíkaté lístky bujně obrůstají. Trvalé přemokření ji však nevyhovuje. Semínka (tvrdky) vyséváme na jaře přímo do půdy. Později je vhodné je rozsadit na vzdálenost 30 cm od sebe. Dělením trsů ji množíme na jaře nebo na podzim. Před zimou je lépe porost zkrátit na jednu třetinu. Na zimu si též můžeme jeden trs zasadit do květináče a voňavou pochutinu tak mít stále po ruce.
Jindřiška Kodičková
Foto autor
