Tymián je vytrvalý stálezelený polokeř původem ze Středomoří, má silně větvitý keříčkovitý růst, hranaté, u báze dřevnaté stonky. Dosahuje výšky až 30 cm. Šedozelené listy tymiánu jsou malé, oválného tvaru a ze spodu světlejší. V létě kvete fialově nabo bíle. Jeho květy jsou velmi atraktivní pro včely. Tymián je bylinka příbuzná s naší mateřídouškou.
Aby dobře prospíval, vyžaduje tymián přímé slunce a propustou půdu. Není příliš náročný na živiny a dobře snáší sucho. (Rostlinu ani příliš nepřihnojujeme ani příliš nezaléváme, tak se zeslabuje její charakteristické aroma). Tato bylinka je velmi vhodná pro pěstování v nádobách nebo jako nízký živý plot po okraji záhonů, nechá se výborně tvarovat a při pravidelném sestřihu vytváří kompaktní porost. Stříháme ho zpravidla dvakrát ročně, po odkvětu a ještě jednou na podzim. Tymián začíná kvést v květnu a kvete až do září. Záhony obnovujeme tak po čtyřech až pěti letech. Množení je velmi snadné, dělením nebo hřížením (boční výhony rostlinky přihrneme hlínou a po zakořenění novou rostlinku oddělíme od mateřské rostliny a přesadíme). V chladnějších klimatických podmínkách je třeba ho v zimním období chránit před mrazem.
Z tymiánu využíváme listy a kvetoucí vrcholky, jak čerstvé, tak i sušené na slunci. Měkké vrcholky tymiánu sbíráme na počátku květu, lístky k přímé spotřebě sklízíme kdykoliv. Tymián je bylinka s poněkud ostřejší chutí, a tak ho používáme většinou ve směsi s jinými druhy koření. Vhodně se uplatní do nádivek a pikantních nakládaných mas, dochutí kuře i rybí maso, ale s ohledem na jeho ostřejší aroma bychom ho měli používat opatrně. Ve směsi s novým kořením, pepřem a bobkovým listem ho používáme do polévek a do omáček (v české kuchyni do tradiční rajské a svíčkové). Ve směsi s bazalkou a oreganem, případně ještě rozmarýnem ho můžeme použít i na pizzu. Vhodně doplní také zelenivé saláty a těstovinové pokrmy s rajčaty, používá se i při přípravě luštěnin. Čerstvé věvičky tymiánu se používají při přípravě dresinků a aromatických octů či olejů. Sušené větvičky jsou poněkud tvrdší, na což bychom měli při přípravě pokrmů pamatovat.
Velká fotogalerie bylinek a koření:
Ze snítek tymiánu se připravuje stimulující čaj užívaný k léčbě zažívacích potíží (omezuje nadýmání) a zánětů dýchacích cest spojených s nedostatečným uvolňováním hlenu. Antibakteriální účinek silic tymiánu podporuje vylučování vnitřních sekretů a odkašlávání. Odvar z tymiánu můžeme použít také jako kloktadlo při bolestech v krku. Éterický olej získaný z tymiánu má antiseptické účinky a používá se hojně v kosmetickém průmyslu. Přidává se i do likérů. Tymián lze využít také pro organizmus povzbuzující bylinkovou koupel. Do hrubšího pláténka nebo gázy zavážeme několik snítek bylinky, takto připravený sáček pověsíme na kohoutek a necháme přes něj protékat teplou vodu.
Pozor, i když má tymián podobné účinky jako mateřídouška, je silnější a může vyvolat nežádoucí reakci našeho organizmu. Pití odvaru z tymiánu se nedoporučuje v těhotenství, při poruše štítné žlázy a srdeční slabosti.
A recept pro inspiraci na závěr:
Mořský ďas s pórkem a tymiánovou omáčkou
K přípravě 4 porcí potřebujeme:
1 kg mořského ďasa (nebo jiné mořské ryby) nakrájeného na kostičky
4 nakrájené pórky
150 ml rybího nabo zeleninového vývaru
máslo, mouku
2 lžičky nasekaného čerstvého tymiánu a ještě několik lístků na ozdobu
štávu z jednoho citrónu
150 ml smetany
sůl a pepř
Postup: Rybu osolíme a na pánvi krátce osmahneme na másle. Přidáme pórek a dusíme ho společně s rybou do změknutí. Mezitím si v hrnci z másla a mouky připravíme jíšku, do ní přilijeme vývar a zhotovíme hustší základ na omáčku. Do základu přidáme tymián a citrónovou šťávu. Do hrnce pak vložíme rybu s pórkem a několik minut ještě mírně povaříme. Přilejeme smetanu a dochutíme. Dále již omáčku nevaříme, aby se smetana nesrazila. Ozdobíme a podáváme s pečenými bramborami nebo bílým pečivem.
